V roce 2036 bude Arktida bez ledu

Arktida byla považována za tak nehostinnou končinu, že zabývat se jejím trvalým osídlením mohl leda snílek. Nebo naopak někdo, kdo si dokázal dát pět a pět dohromady a tušil, že Arktida vydá jednou své nesmírné bohatství. Kdo si uměl představit, že Arktida bude v dohedné době bez ledu nebo měl jasnou představu o technickém vybavení, které by umožňovalo dobývání a přepravu přírodního bohatství Arktidy do oblastí, kde se nachází zpracovatelské kapacity.

Když v rove 1996 zakládalo osm států tzv. Arktickou radu (AC – Arctic Council s členskými zeměmi Ruskem, Kanadou, USA, Dánskem, Finskem, Švédskem, Norskem a Islandem), zdálo se, že se jedná o čistě vědecký nednárodní institut, který se bude věnovat zejména badatelské činnosti. Ukázalo se však, že tání ledu zasahuje nejen každoroční zimní přírůstky, ale také hluboko do „věčného ledu“, tzv. permafrostu A nikoliv rychlostí pár milimetrů za rok nebo deset let, ale že za skoro 40 let ho ubyly asi dvě pětiny, tedy přesněji z celkového množství 7,05 miliónů čtverečních kilometrů pokrytých ledem v roce 1979 v roce 2018 zůstává je 4,71 miliónů kilometrů. Půjde-li to takovým tempem, kromě pásu kolem kanadských severních ostrovů a Grónska, bude Arktida v roce 2036 pravděpodobně bez souvisého ledu.

Členské stáry Artické rady mají podle Úmluvy Organizace spojených národů o námořním právu nárok na hospodářské využití arktických oblastí do vzdálenosti dvou set námořních mil (tj. tři sta sedmdesáti kilometrů) od svého pevninského pobřeží (tzv. výlučné ekonomické zóny EEZ – exclusive economic zone). Není ale zcela jistě náhodou, že dalšími členy Arktické rady, byť bez hlasovacího práva, se rachle stávají i země s Arktidou nesouvisející (Čína, Jižní Krea, Německo, Itálie, Japonsko, Velká Británie a Indie). O co jde?

O ovládnutí mořských cest, které dosud byly naprostupné (např. dánská kontejnerová loď Venta Maersk
zkrátila cestu z korejského přístavu Busan do německého Bremerhavenu propulutím Severní cesty o celou třetitnu, tj. o deset dnů a 7500 km) a zejména strategické suroviny, Předpokládá se například, že Arktida skrývá celé čtyři pětiny světových zásob zemního plynu. Ale jde i o rozmach tzv. arktické turistiky a samozřejmě také o strategické postavení jednotlivých zemí.

Zdá se, že zejména v tomto smyslu je daleko vpředu Rusko, které počtem základen a jejich logistickou podporou přesdtihuje v prostém součtu prostředků všechny ostatní zaintreosované státy, a to více jak dvakrát. Nezaspal tu někdo?

(Zdroj National Geografic 09/2019)

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.