Začátky a začátečníci

Kdysi jsem se zamýšlel nad pojmem začátky a konce věcí. Bylo to takové filozofické tlachání, které nic nepřineslo ani mně ani případným čtenářům. Popravdě to byl jen takový oslí můstek.

Jsem už druhým rokem po operací doma, respektive jsem už druhým rokem doma na Lánech. Z věcí které jsem dělával dřív nedělám už nic. Vysvětluji si to tím, že věci se dají dělat s někým nebo pro někoho, a změní-li někdo tak výrazně sociální prostředí, pomine i důvod a motivace dělat tyto věci dál a dobře.

To si nestěžuji, na co taky. Jen konstatuji, že když nemám komu ukázat nové fotky, koho by to aspoň trochu zajímalo, fotku neudělám a neudělám. Dokonce ani fotit nechodím, protože jsem všechno nějak zapomněl.

Jenomže, aby se člověk nezbláznil, dělat něco musí. A tak se někdo začne od samého počátku, od samé píky učit něco nového. Začne se učit anglicky, začne nové počítat likviditu okamžitou i dlouhodobou, začne systematicky sledovat oskarové filmy, může taky začít chlastat nebo brát drogy. Většinou je to spojeno zase s nějakým prostředím, s nějakými konkrétními lidmi, s nimiž anebo podle jejichž vzoru to tenhle začátečník zkouší taky.

Napadly mne přitom dvě zajímavé věci. Jaké že je k antonymum k začátečníku, a že lidé jako já, kterým nemoc, válka, epidemie nebo stáří přetrhlo život vedví, jsou tak nuceni, věkem a společenským postavením objektivně to druhé, býti skoro ve všech věcech začátečníky. Kupují nebo čtou knihy, kde je přes celý titul ozdobně nakresleno ostudné PRO VĚČNÉ ZAČÁTEČNÍKY nebo ZAČNĚTE ZNOVU.

Musím konstatovat, že dostat se opět (pokolikáté už?) v životě do role nevědomého začátečníka se mi tedy nechtělo. Sehnal jsem proto různě po šuplících své tužky a začal malovat. Třeba Martinovo auto, kterému Martin říká Audi, protože Martin na rozdíl ode mne věcem nedává jména Sýkorka, Kočička a podobné. A jestli jediný z těch dvou lidí, o kterých vím, že to tady pravidelně čtou, řekne, co řekne – jestli jen naznačí, že je to docela pěkné, bez ohledu na zjevnou nepravdivost a nereálnost takového tvrzení se snadno nechám přesvědčit a půjdu si koupit SPOUSTU barev a barviček a začnu malovat doopravdy, tam, kde jsem ped lety ustal, a zavalím vás nevkusnými a nepovedenými obrázky jak v té pohádce Hrnečku DOST.